Kouzelné hrabalovské filmy

30. ledna 2007 v 14:01 | žELVA |  neseďte doma!
Tak jsme to viděli. A je to krásné. Je to tak krásné, jak jsem čekala, že to krásné bude.

Film Obsluhoval jsem anglického krále vtrhl mezi lidi, mezi diváky, mezi multikina a mezi popcornovou generaci. Místo toho by měl smysl být uváděn v noblesních secesních kinokavárnách. Hned jsem si představila, jak by takové kinokavárně stoupla tržba v odbytu kvalitních nápojů a zajímavě naaranžovaných jídlech. Pan Menzel, jako člověk z jiného času, to zase natočil nááádherně. Klidné scény z hospůdek, pěnivé pivo, elegantní pánové s klobouky a špacírkami, slečny v romatických secesních oblečcích ...
Kdo nezná, vylíčím základní děj tak, jak je ve filmu (kniha je poněkud složitější, jako u Hrabala obvykle): mladý pingl postupně proniká do tajů dobrého hospodštění, resrauřiční, kavárničení, mezi tím poznává i ženy a jejich taje, a postupně proplouvá prvorepublikovými bordýlky a kavárnami (jako zákazník i jako zaměstnanec), nakonec i za druhé války. Po válce se mu plní jeho sen a z peněz, co zdědil, kupuje hotýlek, ve kterém dříve také pracoval a ve kterém plánuje starat se o milionáře... Jak to jinak mohl dopadnout v našem minulém století v naší středočeské kotlině, než že mu hotýlek vzali a jeho zavřeli. Poté, co ho po 14 a půl roku pustí, bilancuje a vzpomíná na celý svůj život.
Natočeno s maximálním zaujetím pro Hrabala, pro secesní krásu, pro decentní erotiku, pro radost z dobře vypadajícho jídla, pro radost z krásy života. Co k tomu víc dodat? Pane Menzele: díky za to! Já jsem více než spokojena.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama